Austrálie otestovala varování do mobilů, na část telefonů nedorazilo

V pondělí 27. července ve 14 hodin východoaustralského času se po celé Austrálii ozvaly telefony naráz. Byla to první celostátní zkouška systému AusAlert, který se má naostro spustit v říjnu a varovat před požáry, povodněmi, útoky i zdravotními hrozbami. Časem má nahradit dosavadní varování rozesílané jako SMS. Siréna trvala zhruba deset sekund a na displeji se objevila zpráva začínající slovy TEST MESSAGE a ujištěním, že se nemá nic dělat.

V Jižní Austrálii a v Severním teritoriu přišlo varování ve 13.30 místního času, v Západní Austrálii ve 12 hodin. Šlo o týž okamžik, jen v jiných časových pásmech.

Sirénu nešlo ztišit

Zpráva šla v kategorii critical alert, tedy kritického upozornění, které přebije tichý režim i režim Nerušit. Národní agentura pro krizové řízení NEMA předem upozornila, že jediný způsob, jak ji nedostat, je telefon vypnout nebo přepnout do režimu letadlo – a poradila udělat to hodinu předem a nechat tak i čtyřiadvacet hodin po zkoušce, protože přístroje se během testu můžou chovat různě. Instrukce mířila hlavně na lidi ohrožené domácím násilím, kteří mívají schovaný druhý telefon; poradenské organizace na to riziko upozorňovaly dopředu.

Proč to není SMS

AusAlert stojí na technice zvané cell broadcast. Rozdíl proti SMS je ve směru doručení: textovka se posílá adresně na telefonní číslo, kdežto cell broadcast vysílá základnová stanice do éteru a zachytí ho každý přístroj v jejím dosahu. Telefon k tomu nepotřebuje ani aktivní SIM kartu a vysílání nezahlcuje síť, takže projde i ve chvíli, kdy jsou hovory a data přetížené.

Přetížená síť byla přesně to, co Austrálie dosavadnímu řešení vytýkala. Podle úřadujícího generálního koordinátora NEMA Pata Hetheringtona měl dosavadní systém postavený na obyčejných SMS při katastrofách znatelné zpoždění a někomu zprávy nedorazily vůbec. Nový systém doporučila královská komise, která vyšetřovala požáry z přelomu let 2019 a 2020.

Oblast se dá vymezit velmi jemně: podle ABC až na 160 metrů od místa události. Kdo do ní vstoupí, dokud je varování aktivní, dostane ho také. Na starším přístroji nebo pod jiným systémem než Android a iOS se zpráva může ukázat s hlavičkou Presidential Alert nebo Extreme Threat Alert.

Které telefony zprávu dostaly

Pro majitele telefonu je tohle na celé věci nejpodstatnější. NEMA zveřejnila konkrétní seznam:

• iPhone 11 a novější se systémem iOS 26.4 nebo novějším,
• Apple Watch SE2, SE3 a Series 6 a novější s watchOS 26.4 nebo novějším,
• zařízení s Androidem 12 a novějším.

iPady zprávu nedostanou. Starší Androidy a přístroje s jinými systémy ji podle NEMA dostat můžou, ale agentura to neslibuje. Hetherington k tomu řekl, že telefony vyrobené po roce 2019 by varování přijmout měly. Agentura počítala s tím, že zazvoní zhruba 80 procent iPhonů v zemi a asi 16 milionů zařízení s Androidem. Telefonům, které se místo pozemních vysílačů připojují přes satelit, varování nepřijde; potvrdila to ministryně pro krizové řízení Kristy McBainová.

Co se nepovedlo

McBainová po zkoušce oznámila, že zprávu odvysílalo 94 procent oslovených vysílačů, zatímco laťka NEMA byla 90 procent. Zbylých šest procent bylo podle ní odstavených kvůli údržbě nebo modernizaci. Kolik telefonů zprávu skutečně přijalo, jasné není; ministryně zkoušku i tak označila za velmi úspěšnou.

ABC k testu dostala přes tisíc reakcí a byly rozporuplné. Na jedné univerzitě zpráva podle jednoho z ohlasů došla každému třetímu, jinde se siréna spustila deset až patnáct minut po termínu. V Simpsonově poušti neobdržel Kyle Barton nic, přestože si předtím ověřil, že mu chodí textovky; připojuje se přes satelitní internet. Lidem, kterým zpráva nepřišla, McBainová vzkázala, ať si z toho nic nedělají – může za to podle ní chybějící pokrytí, neaktualizovaný software nebo nepodporovaný přístroj.

Několik hodin po zkoušce oznámila queenslandská ministryně pro požární ochranu a obnovu po katastrofách Ann Leahyová, že tamní hasiči zůstanou v letošní sezoně požárů u dosavadních varovných SMS. Vadí jí, že AusAlert nedosáhne na pevné linky, na kterých v odlehlých oblastech řada lidí pořád závisí. Proti systému ani proti změně prý nic nemá, ale musí být srovnatelný s tím, co Queensland používá dnes. McBainová dřív uvedla, že vláda kompatibilitu s pevnými linkami zkoumá, a že státy a teritoria si můžou vlastní varování provozovat dál.

Česko chystá totéž

Stejná technika se připravuje i u nás. Ministerstvo vnitra 4. prosince 2025 oznámilo, že dokončilo vyhlášku popisující, kdo smí varování vyvolat a jak se schvaluje: podněty budou moci dávat orgány krizového řízení a další úřady, poslední slovo dostane Národní operační a informační středisko. Operátoři podle té zprávy měli začít systém vyvíjet a testovat, spuštění bylo naplánované na druhou polovinu roku 2026.

Ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení generálního ředitelství hasičů Dušan Uhlík upřesnil 5. února 2026 pro ČTK, že testovat se má od poloviny roku a ke konci roku má být systém připravený k nasazení. Novější veřejné vyjádření o tom, jestli testy skutečně běží, se nám dohledat nepodařilo.

Omezení je stejné jako v Austrálii: cell broadcast pracuje s Androidem a iOS, takže na tlačítkový telefon nedorazí. Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2024, na která se odvolával Radiožurnál, má tlačítkový telefon méně než pětina lidí a mezi lidmi nad 75 let skoro každý sedmý. Hasiči proto počítali s tím, že aspoň ze začátku budou varovné SMS posílat dál. Stát a operátory má systém podle Radiožurnálu vyjít na 235 milionů korun – zhruba 100 milionů připadá na státní část a 135 milionů na úpravy sítí tří operátorů.

Pro majitele telefonu z toho plyne jedna praktická věc: jestli varování dostane, rozhoduje verze operačního systému, ne to, u koho má tarif. Australský seznam žádá iOS 26.4 a Android 12. Jaké minimum bude platit v Česku, zatím nikdo nezveřejnil.

Zdroje: ABC News o průběhu zkoušky a její přehled před zkouškou, The Guardian se seznamem podporovaných zařízení od NEMA, tisková zpráva Ministerstva vnitra ze 4. prosince 2025, zpráva ČTK z 5. února 2026 a reportáž Radiožurnálu ze 6. června 2025.