Sklo, které Corning čtyřicet let neměl komu prodat, dnes chrání skoro každý telefon

Displej skoro každého dnešního telefonu kryje tenká vrstva chemicky tvrzeného skla a u nejnovějších přístrojů už je z ní sklokeramika – sklo s vypěstovanými krystaly, které líp snáší pád na beton. Samsung ji v řadě Galaxy S25 prodává jako Gorilla Armor 2, Apple ji na iPhonu má pod jménem Ceramic Shield. Málokdo přitom ví, že celá tahle větev vznikla z materiálu, který jedna sklárna přes čtyřicet let neměla komu prodat.

Sklo pro auta, o které nikdo nestál

Firma Corning začala s chemicky tvrzeným sklem v roce 1960 v projektu s příznačným názvem Muscle. Postup, který sklu dodá pevnost, popsal její výzkumník Steven Kistler v roce 1962: povrch skla se máčí v roztavené draselné soli a menší sodíkové ionty v něm nahradí větší draselné. Přidání oxidů hliníku a zirkonia vlastnosti ještě zlepšilo. Výsledku firma říkala Chemcor.

Mířil na automobilky. Sklo bylo tenčí a pevnější než tabule, které se tehdy do aut dávaly, jenže výrobci aut za něj nechtěli platit víc a zůstali u levnějšího vrstveného skla. Chemcor se prodával aspoň do výklenků – čelní skla, ochranné brýle, lékovky – a v roce 1968 se dostal zhruba do stovky závodních vozů Dodge Dart a Plymouth Barracuda, kde šlo o každý kilogram. Masový trh ale nenašel a kolem roku 1971 ho Corning odložil.

Telefon, kvůli kterému sklo oprášili

Steve Jobs představil první iPhone v lednu 2007 ještě s plastovým displejem. Podle dobře doloženého vyprávění pak telefon nosil v kapse a za pár týdnů zjistil, že se plast od klíčů poškrábal. Do prodeje zbývaly měsíce a Jobs věděl, že takhle přístroj vyjít nemůže. Chtěl tenké, tvrdé sklo citlivé na dotek a ve velkém množství – jenže takové nebylo na skladě u nikoho.

Zavolal proto do Corningu, kde chemii svého odloženého skla ze šedesátých let oprášili a upravili pro telefon. Šéfovi firmy Wendellu Weeksovi prý Jobs na obavy z krátkého termínu řekl „Nebojte se, vy to dokážete.“ Sklo se na prvním iPhonu objevilo v červnu 2007; značku Gorilla Glass mu Corning dal až v únoru 2008.

Proč tvrzené sklo drží

Kouzlo je v tom máčení v soli. Když se povrchové sodíkové ionty vymění za objemnější draselné, natěsnají se k sobě a povrch skla se dostane do tlaku. Tlaková vrstva drží pohromadě i drobné vady, od kterých by se jinak trhlina rozběhla – sklo tak snese běžné oděrky a nárazy, aniž praskne. Máčí se v roztavené draselné soli zahřáté zhruba na 400 stupňů.

Rozšířilo se rychle. V roce 2010 mělo Gorilla Glass zhruba pětinu všech telefonů, tedy asi dvě stě milionů kusů; do roku 2026 se dostalo přes osm miliard přístrojů. Není přitom samo: podobné sklo dělá i japonské AGC pod jménem Dragontrail a německý Schott jako Xensation.

Od dvojky ke sklokeramice

Generace přibývaly po letech a pokaždé řešily jiný kompromis. Sklo, které dobře odolává škrábancům, hůř snáší pád, a naopak; každá verze to mezi tím jinak vyvažuje. Gorilla Glass Victus z roku 2020 vsadilo na pády, řada Armor od roku 2024 přidala i menší odlesky. Zlom přišel v lednu 2025: Gorilla Armor 2 je první z rodiny, která místo skla používá sklokeramiku, a v testech výrobce přežila pád z 2,2 metru na povrch napodobující beton. O pár měsíců později uvedl Corning ještě Gorilla Glass Ceramic 2.

Sklokeramika je sklo, v němž při výrobě vyrostou drobné krystaly; ty zastaví šířící se trhlinu líp než čiré sklo. Stejnou cestou jde Apple, který Corningovu sklokeramiku prodává pod jménem Ceramic Shield – na iPhonu 17 je její druhá verze s vrstvou, kterou si navrhl sám.

Zpátky do aut

Sklo, které automobilky v šedesátých letech odmítly, se do aut nakonec vrátilo. Corning jím od roku 2016 kryje čelní i zadní okno sportovního Fordu GT a později se dostalo i do běžnějších vozů jako Ford F-150 nebo Jeep Wrangler. Materiál, co čtyřicet let čekal na využití, tak dnes slouží zároveň tam, kam původně mířil, i tam, kam ho nikdo neplánoval.

Zdroje: heslo Gorilla Glass na anglické Wikipedii s datovaným přehledem generací a rozbor serveru MakeUseOf z 28. července 2026.