Web, kterým HTC v roce 2011 pustilo majitele k zavaděči, běží dodnes

Zavaděč je krátký program, který se v telefonu spustí jako první a určí, co se má nahrát dál. Když je zamčený, přijme jen software podepsaný výrobcem. To je ochrana proti podvrženému systému, ale zároveň to znamená, že majitel do svého telefonu nedostane vlastní jádro ani cizí ROM.

Do jara 2011 to u HTC platilo bez výjimky. Pak přišel jeden odstavec na Facebooku.

Slib na Facebooku, nástroj o tři měsíce později

Generální ředitel HTC Peter Chou napsal na facebookovou stránku firmy, že si zákazníci otevřený zavaděč přejí a firma je vyslyšela. The Register o tom psal 27. května 2011 a citoval: „Dnes potvrzuji, že už nebudeme zamykat zavaděče na svých přístrojích.“ (přeloženo)

Začátkem června k tomu HTC přidalo vývojářský web HTCdev a sadu OpenSense SDK s rozhraními vlastní nadstavby Sense, jak popsal server HTC Source. Samotné odemykání ale ještě neexistovalo.

Přišlo 15. srpna 2011 a jinak, než slib zněl. Místo aby HTC zavaděče přestalo zamykat, nabídlo postup, jak si je odemknout – nejdřív jen pro evropský Sensation, s příslibem Sensationu 4G u T-Mobilu a EVO 3D u Sprintu, napsal tehdy The Verge. Koncem prosince téhož roku už platil pro všechny přístroje uvedené po září 2011 a firma slibovala doplnit i starší modely. Tentýž článek si všímá i toho, že z původního „přestaneme zamykat“ se stal kompromis v podobě nástroje.

Token, e-mail, klíč

Postup byl na svou dobu nezvyklý tím, že vedl přes výrobce. Majitel si přes Android SDK vytáhl z telefonu jednoznačný token, vložil ho do formuláře na HTCdev a firma mu e-mailem poslala odemykací klíč pro ten jediný přístroj. The Verge k tomu už v roce 2011 poznamenal, že HTC tím nejspíš uvidí, kdo odemyká.

Co se za odemčení platilo, stojí na webu dodnes. HTC upozorňuje, že nároky vzniklé odemčením nemusí být kryté zárukou, že se přístroj může chovat jinak včetně hodnot SAR a že obsah chráněný DRM přestane být přístupný. V odpovědích na časté dotazy pak firma vysvětluje, že odemčení uvolní jen tři oddíly – zaváděcí (boot), záchranný (recovery) a systémový; ochrana zvaná S-ON zůstává zapnutá kvůli rádiové části a zámku SIM. U modelu One max navíc po odemčení nefunguje čtečka otisků prstů.

Odemčený zavaděč tedy nebyl plný přístup ke všemu. Byl to přesně vymezený kus telefonu, který HTC pustilo z ruky.

Seznam, který končí u HTC U11

Web htcdev.com běží pořád a v patičce má rok 2026. Pořád jde projít celý postup: přehled kroků, návod na sestavení jádra i příručka k přehrání ROM. Změnila se jedna věta nahoře – modely uvedené po červnu 2018 podporované nejsou a část ostatních může být zablokovaná kvůli požadavkům operátorů.

Seznam podporovaných přístrojů proto vypadá jako průřez historií značky. Začíná u HTC Dream, tedy prvního telefonu s Androidem vůbec, pokračuje přes Hero, Legend, Desire, Sensation, Rezound a ChaCha, obsahuje celou řadu One od M7 po M9 a končí u HTC U11 z roku 2017. U všech je na témž webu pořád popsaný týž postup jako před patnácti lety: token, e-mail, klíč.

Kudy se vydali ostatní

Odemykání zavaděče je dnes u jiných značek spíš na ústupu. Xiaomi nejdřív zavedlo čekací lhůty a bodování v komunitě a od ledna 2025 je majitel může využít na jediný přístroj za rok; předtím to byly tři. Pixely od Googlu se podle téhož textu tehdy odemykaly dál přepnutím dvou voleb, s výjimkou kusů prodávaných operátory.

Zamčený zavaděč přitom neznamená, že se do systému nedá zasáhnout. Ukázal to nástroj, který roztáčí root na telefonech Galaxy bez odemykání – jenže tam se využívá chyba, kdežto na HTCdev je to postup, který výrobce sám popsal a udržuje.

Zdroje: HTCdev – Unlock Bootloader a jeho časté dotazy, The Register (27. 5. 2011), The Verge (15. 8. 2011), The Verge (28. 12. 2011), HTC Source (5. 6. 2011) a Android Police (1. 1. 2025).