Historie

Baterie v telefonu nemusí být vyměnitelná, když vydrží tisíc nabití

Zadní kryt telefonu se v roce 2010 sundal nehtem a baterie vyklouzla ven. Evropské nařízení o bateriích chce, aby to šlo znovu, a k výměně zakazuje teplo i rozpouštědla. Na telefony ale dopadá jiný předpis, který výrobcům nabídl druhou možnost: místo vyměnitelné baterie delší výdrž a odolnost proti vodě.

· 25 zhlédnutí

Kdo si kolem roku 2010 koupil telefon, mohl mít náhradní baterii v šuplíku. Zadní kryt se sundal rukou, vybitý článek se vyměnil za nabitý a telefon jel dál. Dnes drží baterii lepidlo a k výměně je potřeba teplo. Evropská unie se to rozhodla změnit – u telefonů to ale dopadlo jinak, než jak se ta změna obvykle popisuje.

Sundaný zadní kryt telefonu HTC, vedle něj vyjmutá baterie
Zadní kryt HTC Desire 200, pod ním sloty na SIM a microSD a vyjímatelná baterie. Foto: Cheon Fong Liew, Wikimedia Commons (CC BY-SA 2.0)

Nehtem, a nebylo to příjemné

Jak se k baterii chodilo, popsal server Engadget v recenzi HTC Desire z 1. dubna 2010. Pod krytem byla vedle baterie o kapacitě 1 400 mAh i pozice na SIM a odpružený slot na microSD. Recenzent ale nepsal o pohodlí: „It's not a pleasant experience […] in the early days it felt like either our fingernail or the cover could break, and we'd kill for a slide-and-pop mechanism like on the Nexus One's smaller cover.“ V překladu – není to příjemné, zpočátku to vypadalo, že praskne buď nehet, nebo kryt, a autor by dal cokoli za mechanismus, jaký měl menší kryt Nexusu One.

Stojí za to si to připomenout dřív, než se o té době začne mluvit jako o zlatém věku. Vyměnitelná baterie tehdy nebyla vymoženost, ale výchozí stav, a otevírání krytu se řešilo jako otrava.

Kdy se telefony zavřely

Zlom přišel s tělem vyfrézovaným z jednoho kusu kovu. HTC One představené 19. února 2013 mělo hliníkové unibody a servisní server iFixit mu za opravitelnost dal jeden bod z deseti. Od té chvíle se u vlajkových lodí nesundával kryt, ale lepený displej nebo záda.

Co žádá nařízení o bateriích

Obecné pravidlo je v nařízení (EU) 2023/1542 o bateriích, v článku 11. Ten platí od 18. února 2027 a žádá, aby přenosné baterie ve výrobcích byly „readily removable“, tedy snadno vyjímatelné koncovým uživatelem po celou dobu životnosti výrobku.

Podstatná je definice. Baterie se za snadno vyjímatelnou považuje tehdy, když jde z výrobku vyndat běžně dostupným nářadím, a to bez použití specializovaného nářadí (ledaže je přiloženo zdarma), bez firemního nářadí, bez tepelné energie a bez rozpouštědel. Právě poslední dvě položky míří na dnešní praxi: horkovzdušnou pistoli a lepidlo.

Na telefony ale platí jiný předpis

Tady příběh nekončí, a proto se datum 2027 u telefonů cituje špatně. Na chytré telefony, ostatní mobilní telefony, bezdrátové telefony a tablety dopadá nařízení Komise (EU) 2023/1670 o ekodesignu, které platí už od 20. června 2025.

Který z obou předpisů rozhoduje, říkají pokyny Evropské komise z roku 2025 natvrdo: u baterií ve výrobcích, na které dopadá nařízení 2023/1670, mají povinnosti k vyjímatelnosti a výměně z jeho přílohy II přednost před těmi z nařízení o bateriích. Že jde o dva předpisy a že ten pro telefony začne platit dřív, upozorňoval už v červnu 2023 server The Verge s odvoláním na sdružení Right to Repair Europe.

Dvě cesty, jak vyhovět

Příloha II nařízení o ekodesignu má pro chytré telefony vlastní oddíl a v něm dvě možnosti. Výrobce si vybere jednu.

První je ta, kterou si čtenář představí pod vyměnitelnou baterií: výměna musí být proveditelná bez nářadí, s nářadím dodaným k výrobku nebo se základním nářadím, musí jít provést v běžném prostředí a musí ji zvládnout laik, tedy podle definice v témže předpisu člověk bez zkušeností s opravami a bez příslušné kvalifikace. Spojovací prvky musí být znovu použitelné, nebo se dodávat s náhradním dílem.

Druhá možnost výměnu laikem nežádá. Výměna smí zůstat na opraváři v dílně, ale přístroj za to musí splnit tři věci:

  • po 500 úplných nabíjecích cyklech má baterie v plně nabitém stavu aspoň 83 % jmenovité kapacity;
  • vydrží nejméně 1 000 úplných cyklů a po nich má aspoň 80 % jmenovité kapacity;
  • přístroj je přinejmenším prachotěsný a odolá ponoření do vody do hloubky jednoho metru na nejméně 30 minut.

Ta poslední odrážka je jádro věci. Odolnost proti vodě a prachu se u lepeného těla shání mnohem snáz než u těla se snímatelným krytem – a druhá cesta je právě ta, která výrobci dovolí telefon nechat slepený. Podle nás proto zůstane vyměnitelná baterie v telefonu výjimkou, i když pravidla obě možnosti staví vedle sebe jako rovnocenné.

Co z toho má majitel telefonu

I když baterie zůstane pod lepidlem, pravidla platná od června 2025 přinesla majiteli telefonu několik věcí. Komise je shrnula v den, kdy začala platit:

  • baterie musí zvládnout aspoň 800 nabíjecích cyklů se zachováním nejméně 80 % původní kapacity;
  • náhradní díly včetně baterie mají být k dispozici nejméně 7 let poté, co se model přestane prodávat, s dodáním do 5 až 10 pracovních dnů;
  • aktualizace operačního systému nejméně 5 let od prodeje posledního kusu modelu;
  • na energetickém štítku přibyl index opravitelnosti od A po E a údaje o výdrži baterie a odolnosti proti prachu, vodě a pádům.

První cestu si vybrat lze a někdo ji používá: Fairphone prodává baterii ke svému telefonu jako běžný náhradní díl a k výměně zveřejňuje vlastní návod krok za krokem.

Pro majitele běžného telefonu to znamená, že se ke starému pořádku nevrací. Mění se něco jiného: baterie má vydržet déle, náhradní díl má být k mání roky po konci prodeje a na štítku je dopředu vidět, jak snadno se přístroj opraví.

Zdroje: nařízení (EU) 2023/1542, článek 11; nařízení Komise (EU) 2023/1670, příloha II; pokyny Komise k vyjímatelnosti baterií; tisková zpráva Evropské komise z 20. června 2025; recenze HTC Desire na Engadgetu; The Verge o obou předpisech; návod Fairphone na výměnu náhradních dílů.

HistorieTelefon a společnost

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje.

Diskutovat mohou přihlášení čtenáři – přihlaste se nebo si založte účet.

← zpět na výpis