Právo na opravu telefonu mělo v Česku platit od 31. července, oba zákony vězí ve sněmovně

Rozbitý telefon po záruce je dnes věc mezi majitelem a servisem. Od 31. července 2026 to má být věc mezi majitelem a výrobcem: směrnice (EU) 2024/1799 o společných pravidlech na podporu oprav zboží ukládá členským státům zajistit, aby výrobce na žádost spotřebitele opravil i to, co už reklamovat nejde. Evropská komise to oznámila 31. července jako den, kdy nová pravidla začínají. Český zákon, který je má zavést, ale schválený není.

Povinnost opravit platí mimo reklamaci

Jádro směrnice je článek 5. Členské státy podle něj mají zajistit, že výrobce zboží opraví, pokud o to spotřebitel požádá a pokud pro dané zboží stanoví unijní právo požadavky na opravitelnost. Není to reklamace: míněná je oprava toho, co spotřebitel už reklamovat nemůže.

Podmínky jsou v článku vyjmenované. Oprava se provede bezplatně nebo za přiměřenou cenu a v přiměřené lhůtě od chvíle, kdy má výrobce přístroj u sebe. Po dobu opravy může zapůjčit náhradní zboží zdarma nebo za přiměřený poplatek. Když oprava možná není, může místo ní nabídnout renovovaný kus. Výrobce mimo Unii povinnost neztrácí, plní ji za něj zplnomocněný zástupce, a když ho nemá, dovozce nebo distributor.

Tři odstavce míří přímo na praxi, kterou znají majitelé telefonů. Náhradní díly a nástroje se podle odstavce 4 nabízejí za cenu, která od oprav neodrazuje. Odstavec 6 zakazuje smluvní ustanovení i hardwarové a softwarové techniky, které opravě brání, a zvlášť zakazuje bránit nezávislým opravnám v používání originálních, použitých, kompatibilních a 3D tiskem vyrobených dílů. Výjimku má jen to, co je odůvodněné oprávněnými a objektivními faktory, mezi které směrnice řadí ochranu duševního vlastnictví. Odstavec 7 pak zakazuje odmítnout opravu jen proto, že přístroj předtím opravoval někdo jiný.

K tomu přibývá pobídka uvnitř reklamace. Článek 16 mění směrnici o prodeji zboží tak, že kdo si jako způsob nápravy zvolí opravu místo výměny, prodlouží si tím jednou dobu odpovědnosti o dvanáct měsíců. Prodávající ho o té možnosti musí předem informovat.

Co u telefonů znamená opravitelný

Směrnice sama neříká, které zboží je opravitelné. Odkazuje na přílohu II, což je seznam deseti unijních předpisů, které požadavky na opravitelnost stanoví. Telefonů se týká bod 8: nařízení Komise (EU) 2023/1670 o ekodesignu chytrých telefonů, ostatních mobilních telefonů, bezdrátových telefonů a tabletů.

To nařízení platí od 20. června 2025 a je poměrně konkrétní. Odborným opravnám musí výrobce nabízet nejméně sedm let od ukončení uvádění modelu na trh baterii, sestavu přední i zadní kamery, zvukový konektor, nabíjecí port, mechanická tlačítka, hlavní mikrofon, reproduktor, sestavu závěsu a mechanismus skládacího displeje. Koncovým uživatelům musí ve stejné lhůtě nabízet baterii, zadní kryt, ochrannou fólii skládacího displeje, sestavu displeje, přihrádku na SIM a paměťovou kartu a nabíječku, pokud přístroj nevyhovuje čl. 3 odst. 4 směrnice o rádiových zařízeních, tedy pravidlu o společné nabíječce. Prvních pět let té lhůty musí díl dorazit do pěti pracovních dnů od objednávky, ve zbývajících dvou letech do deseti. O tom, že baterie přitom nemusí být vyměnitelná uživatelem, jsme psali dřív.

Dva návrhy, oba po druhém čtení

Česká úprava se rozdělila na dva zákony a ani jeden zatím schválený není. Povinnost opravit má zavést sněmovní tisk 62, vládní návrh zákona o některých povinnostech souvisejících s opravou výrobku. Prodloužení odpovědnosti o dvanáct měsíců a další spotřebitelské změny řeší tisk 53, novela zákona o ochraně spotřebitele. Vláda oba předložila v prosinci 2025, prvním čtením prošly 25. března 2026 a druhým 24. června 2026. U obou pak platí totéž: garanční hospodářský výbor návrh neprojednal a další projednávání je možné od 11. července. Ke dni 1. srpna 2026 třetí čtení neproběhlo, a po sněmovně čeká ještě Senát a prezident.

Text tisku 62 na to není připravený. V závěrečném ustanovení stojí, že zákon nabývá účinnosti dnem 31. července 2026, tedy dnem, který uplynul, zatímco návrh leží ve sněmovně. Zákon se podle svého úvodního paragrafu nevztahuje na opravu, u které spotřebiteli svědčí práva z vadného plnění podle občanského zákoníku; reklamace tedy funguje dál beze změny. Dozor má vést Česká obchodní inspekce a za neprovedení opravy, za její odmítnutí nebo za nezpřístupnění informací hrozí pokuta do 5 000 000 Kč.

Sněmovna má rozjednanou i další věc kolem telefonů: návrh na zákaz mobilů ve školách, o kterém jsme psali.

U telefonů se láme na něčem jiném než na ceně opravy

Jeden argument stojí přímo v důvodové zprávě k tisku 62. Odkazuje na unijní projekt PROMPT, který přes spotřebitelské organizace z Belgie, Francie, Německa, Itálie, Portugalska, Španělska a Nizozemska sbíral údaje o vybraných kategoriích výrobků včetně mobilních telefonů a tabletů. U telefonu podle něj spotřebitelé očekávají životnost čtyři až pět let, u pračky, televizoru a vysavače přes deset. A hlavně: zatímco u většiny výrobků je převažujícím důvodem výměny nefunkčnost nebo vysoká cena opravy, u telefonů to podle průzkumu neplatí a vyměňují se převážně kvůli zastaralosti.

Co z toho plyne

Směrnice řeší dostupnost dílů, cenu opravy a překážky, které staví výrobce. Podle nás je to u telefonů potřebné, ale míjí to hlavní důvod, proč se telefony mění – ten je podle vlastní důvodové zprávy českého návrhu jinde. Prodloužení odpovědnosti o rok navíc dopadne jen na toho, kdo reklamuje.

Zbývá ještě evropská online platforma opraven, kterou má Komise podle článku 7 zprovoznit do 31. července 2027; národní kontaktní místo pro ni má být podle českého návrhu ministerstvo průmyslu a obchodu. Bližší otázka je jednodušší: kdy sněmovna stihne třetí čtení.

Zdroje: směrnice (EU) 2024/1799, nařízení (EU) 2023/1670, zpráva Evropské komise z 31. července 2026, historie sněmovního tisku 62, text návrhu a důvodová zpráva k tisku 62, historie sněmovního tisku 53 a stenozáznam prvního čtení obou návrhů.